Biologie kapra obecného

V současnosti se kapr obecný nejčastěji vyskytuje v rybnících, kde je uměle chován a které byly i k tomuto účelu vybudovány. Původně však byla divoká forma kapra obyvatelem teplých pomalu proudících řek. Vlastnosti jako rychlý růst, velká reprodukční schopnost a odolnost při přepravě a manipulaci vedly v minulosti k velké oblibě tohoto druhu a jeho chov se stal výnosnou hospodářskou aktivitou. K tradičním produktům českého rybníkářství patří Třeboňský kapr, jehož chov je dodnes založen na získávání potravy přirozeným způsobem.

Potrava kapra

Tak jako většina ryb z čeledi kaprovitých, žije kapr v hejnech, které mohou zahrnovat i stovky kusů. Nejčastěji se pohybuje u dna, kde také získává potravu. Kapr je typický všežravec, živí se bentickými organismy (drobné organismy, kteří žijí na dně – např. larvy pakomárů), planktonem, který filtruje z vody a částmi vodních rostlin. V chovných rybnících bývá přikrmován obilninami. Potravní aktivita kapra klesá s teplotou vody. Při teplotě 7 – 8 °C přestává přijímat potravu a zimní období přečkává u dna ve stavu zimního spánku, při kterém se výrazně zpomaluje jeho metabolismus.

Třeboňskému kapru zajišťuje dostatek kvalitní přirozené potravy čisté životní prostředí Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, kde je převážně chován. Obilniny, kterými je přikrmován, pocházejí od dodavatelů s certifikací kvality. To vše se promítá do kvality a specifické chuti masa z Třeboňského kapra.

Nouzové dýchání kaprů

Nejdůležitějším orgánem, který zajišťuje dýchání ryb, jsou žábry. Nacházejí se v žaberní dutině na žaberních obloucích a jsou chráněny skřelovým víčkem. Pro kapry je však typické i nouzové dýchání dutinou ústní, které se projevuje při nedostatku kyslíku ve vodě. Tento způsob dýchání bývá označováno také jako „troubení ryb“. Kapři plavou šikmo s hlavou u hladiny a ústy, nabírají vzduch do ústní dutiny, kde se kyslík vstřebává do krve přes prokrvenou ústní sliznici. Současně dýchají přes žábry vodu u hladiny, která má vyšší obsah kyslíku. Tento proces umožňuje kaprům zvládnout krátkodobý nedostatek kyslíku, například při výlovech anebo během přepravy.

Rozmnožování kapra

Samci (mlíčáci) v našich podmínkách pohlavně dospívají mezi 3. až 4. rokem života, samičky (jikernačky) o rok později. Výtěr v přirozených podmínkách probíhá obvykle 1 x do roka v květnu až v červnu na mělkých zarostlých místech. Žlutozelené lepivé jikry, které jsou po nabobtnání velké až 1,8 mm, samička ukládá na vodní rostliny. Vývoj embrya u kapra trvá 3 až 4 dny a je velmi závislý na teplotě (optimální teplota je kolem 20 °C). Proces vylíhnutí embrií se označuje jako kulení plůdků. V umělém chovu kaprů se pro vlastní rozmnožování používá metoda umělého výtěru v řízeném prostředí na rybí líhni. Tato řízená reprodukce má velký význam pro odchov kvalitního potomstva s požadovanou užitkovostí.