Rybník Rožmberk

• Katastrální území: Stará Hlína
• Katastrální výměra: 647 ha
• Vodní tok: Lužnice
• Plocha povodí: 1 375 km^2
• Kóta hladiny: 425,950 m n. m.
• Stálý objem vody (stálý prostor): 6,30 mil. m^3
• Vznik: 1584 – 1590

Podzimní výlov Rožmberka

V posledních letech společnost Rybářství Třeboň a.s. loví rybník Rožmberk každý rok na podzim a na tento slavnostní výlov rybníka Rožmberk zve nejširší veřejnost. Všechny srdečně zveme podívat se na práci rybářů při výlovu v praxi, a na ochutnávku čerstvých rybích specialit přímo u hráze rybníka.
Pod hrází v prostorách historických sádek je připraven i bohatý doprovodný program (koutek pro děti, ukázky filetování, prezentace práce Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína Třeboň, rybářské muzeum, výstava rybářské techniky,…) a samozřejmě prodej živých ryb.

• Podzimní výlovy

Fotoalbum:

• Výlov Rožmberka 2019 ve fotografii
• Výlov Rožmberka 2016 ve fotografii

Popis

Rožmberk – přezdívaný též české moře – je největším zachovalým rybníkem na území České republiky. Rybník Rožmberk leží 2 km severně od města Třeboně.

Jeho stavba završila zlatý rybníkářský věk českých zemí na konci 16. století. Rybník Rožmberk je vlastně přehrada nad řekou Lužnice. Pod hlavní výpustí rybníka pokračuje původní přirozený tok řeky Lužnice.

Mapa rybníka Rožmberk

Historie rybníka Rožmberk

Rybník Rožmberk postavil stavitel, legendární regent a rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Založení tohoto našeho největšího rybníka promýšlel již Štěpánek Netolický, ale pro velkou nákladnost a nebezpečnost dílo nemohl realizovat. Že by žádná hráze neodolala množství vody z povodí řeky Lužnice věděl i Štěpánkův nástupce Jakub Krčín z Jelčan. Proto současně založil Novou řeku, aby odváděla velkou „rakouskou vodu“ do jiného povodí, do řeky Nežárky.

Rybník byl dokončen v roce 1590 a od té doby je chloubou umění stavby rybníků v českých zemích období renesance a osvíceného feudálního hospodaření šlechtických rodů.

Tradiční opevnění paty hráze na návodní straně, tvořené dubovými jehlami (piloty), kulatinou a haluzemi jedlí a smrků, bylo v průběhu existence rybníka neustále opravováno a průběžně vyměňováno. Po roce 1660, za vlády Schwarzenbergů, bylo toto dřevěné opevnění návodního svahu hráze nahrazeno rovnaným tarasem z kamene. Toto kamenné opevnění rybníka je tedy dnes více než tři století staré.

Poměrně často musel být ve své historii opravován bezpečnostní přeliv rybníka. Tento přeliv byl v historii nejslabším místem a několikrát se protrhl a byl opravován. Poslední poboření tohoto přelivu nastalo při povodních v srpnu 2002. Poté byl splav vybudován do dnešní podoby.

Rožmberk a Nová řeka

Nová řeka je historicky a funkčně bezprostředně spjata s rybníkem Rožmberk. Byla navržena a budována Krčínem současně s rybníkem Rožmberk v letech 1584 – 1590.

Nová řeka je umělý odlehčovací vodní kanál, který odvádí část vody Lužnice tak, aby sezónní přívalové vody neohrozily hráze rybníků v okolí Třeboně, zejména pak hráz rybníka Rožmberk. Snížení průtoku a rychlosti vody má rovněž pozitivní vliv na rybochovné možnosti v tomto rybníku.

Technické údaje rybníka Rožmberk

Hráz Rožmberka je zemní liniová stavba, která převyšuje svými parametry hráze jiných rybničních velikánů v Evropě. Je dlouhá 2 355 m a přehrazuje údolní nivu řeky Lužnice asi 1,5 km nad vesnicí stejného jména (Lužnice). Hráz je sypaná z místních materiálů. V nejširším místě má v patě hráze šíři 55 až 60 m, v koruně hráze až 12 m. Výška hráze je 11 m, hloubka vody u hráze průměrně 6,5 m při hospodářské hladině v rybníku. Niveleta hráze kolísá od min. úrovně 429,4 m. n.m. po max. výšku hráze 432,1 m n.m.

Hlavní výpust rybníka byla vybudována podle projektu ing. Jindřicha Šimana v letech 1916 – 1918, a to v místě původní Krčínovy výpusti, nazývané Hluboká. Základ a svislé zdivo do tvaru podkovy tvoří betonový monolit obložený lícovanými kamennými kvádry. Z nich jsou vyzděny dvě odtokové štoly o rozměrech 1,6 × 2,2 m na vtoku. Ty jsou hrazeny litinovými lopatami, které pojíždí elektromotorem nebo mechanicky závitovou tyčí na kovových táhlech. U výpusti jsou dvě česlové stěny, které brání úniku ryb. Jedna stěna je vodorovná a přiléhá k výpusti, druhá je šikmá a používá se při lovení rybníka. Pro lovení ryb je na dně rybníka u paty hráze vytvořené loviště a kádiště. K lovení dále slouží systém střiků, které jsou přivedeny po celém obvodu loviště.

Pod hlavní výpustí byla v roce 1922 vybudována vodní elektrárna s instalovaným výkonem 240 kW. V pravém pilíři vazby je vtoková štola o rozměrech 2,6 × 2,6 m hrazená dvěma dřevěnými tabulemi, na ní navazuje obetonované potrubí o průměru 200 cm, opatřené na vtoku česlemi. Hrazení potrubí je možné i pod hrází v šachtě pomocí další ocelové tabule. Tato malá a výborně dochovaná vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami je raritou, která nemá obdoby u rybničních staveb. Tato elektrárna, postavená několik století po dokončení Krčínova díla, svědčí o genialitě tvůrce, který pro energetické využití síly zadržovaného vodního objemu vytvořil velkorysé podmínky v době, která takovéto využití neumožňovala.

Vedlejší výpust, zvanou Adolfka, najdete na začátku třetí třetiny hráze. Tato výpust nahradila ve své funkci v roce 1870 původní vedlejší výpust zvanou Potěšilka. U této vedlejší výpusti zůstaly z původního dřevěného potrubí ve funkci čtyři trouby 30 × 60 cm, opatřené betonovým zhlavím. V něm byly uloženy dřevěné rámy pro pohyb dřevěných lopat. Větší oprava výpusti proběhla v roce 1936; staré autentické dřevěné roury zde tehdy zůstaly. Při poslední rekonstrukci, kterou Adolfka prodělala v letech 2004/5, Krčínovy dřevěné trouby zmizely. Byly poměrně zachovalé a svědčily o přesné práci tesařů 16. století.

Bezpečnostní přeliv rybníka se nachází pod nejvýchodnější částí hráze, v místech, kde je přirozené okolí rybníka nejníže. Přeliv zabezpečuje zpomalení, rozptýlení a odvedení povodňových vod pod hráz rybníka a dále do řeky Lužnice. Šíře vlastní předivné hrany na kótě 427,24 m n.m. je 56.5 m.

Dalším hydrotechnickým zařízením je v hrázi uložené potrubí pro zásobování sádek u Rožmberské bašty. Vtoková šachta umožňuje odběr vody z rybníka nebo z náhonu od Zlaté stoky.

Zajímavosti rybníka Rožmberk

Nedílnou součástí této rybníkářské památky je Rožmberská bašta. Je to patrová zděná stavba s dosud dochovanou renesanční sgrafitovou omítkou. Sloužila pro ubytování správce rybníka. Bašta je jedinou renesanční stavbou tohoto typu v České republice.

Rožmberk je raritou i díky své elektrárně. Přestože existuje po celém světě mnoho drobných elektráren, využívajících vodní energii, žádná není založena pod hrází umělého vodního díla, jehož primární funkcí je chov ryb.

Dalším zajímavým místem je výpust zvaná Samice, používaná v minulosti při výlovu rybníka. Ještě dodnes je pod hrází patrný obrys potrubí a zbytky kamenných schodů. Na tomto místě je kamenný pomníček s křížem. Na podstavci jsou vyryty tři do sebe zakleslé ryby – kapři a nápis „Zde byl ubit pytlák pro tři kapry“. Tento nápis připomíná událost z roku 1846, kdy se zde prý porvali strážci rybníka a pytláci. Jeden pytlák při šarvátce zahynul. Selhalo mu srdce, ale přesto lidé za smrt vinili rybní strážce.

Kolem rybníka Rožmberk vede naučná cyklistická stezka Rožmberk, která na osmi informačních tabulích podává podrobné informace o rybníku a okolí.

Video z výlovu

Na krátkém videu je vidět, že nejen kapři jsou k vidění při výlovu Rožumberka.