Chov Třeboňského kapra

Metody chovu Třeboňského kapra vycházejí z bohaté historie třeboňského rybníkářství. Tradiční způsoby chovu, které jsou založené na vysokém podílu přirozené potravy ve výživě, příznivě ovlivňují kvalitu masa Třeboňského kapra. Z moderních technologií se v chovu uplatňuje především metoda umělého výtěru, která zajišťuje dostatečné množství kvalitního potomstva. Celý proces chovu Třeboňského kapra, který zahrnuje rozmnožování, chov tržních ryb a sádkování probíhá v ekologicky čisté oblasti Třeboňské pánve.

Způsob chovu Třeboňského kapra

Vlastní výrobní cyklus Třeboňského kapra představuje dobu, která uplyne od výtěru až do prodeje tržních ryby. Základním principem je metoda odděleného chovu ryb podle stáří. Celý proces začíná v řízeném prostředí na rybí líhni, kde probíhá umělý výtěr, váčkový plůdek je pak vysazován do speciálních plůdkových rybníků a dále je přelovován do násadových a hlavních rybníků. Doba růstu tržní ryby Třeboňského kapra trvá 3 anebo 4 roky. Zcela zvláštní pozornost je věnována chovu generačních ryb Třeboňského kapra, který probíhá odděleně od chovu kaprů určených ke konzumaci.

Způsob rozmnožování Třeboňského kapra

K reprodukci Třeboňského kapra se používají generační ryby, které odpovídají požadovanému standardu tělesnými proporcemi, typem ošupení a zbarvením. Odchov mladých generačních ryb probíhá odděleně od ostatních kaprů, které jsou určené k produkci tržní ryby. Generačním rybám jsou zajišťovány optimální podmínky pro jejich vývoj, dbá se především na dostatek přirozené potravy.

K vlastnímu rozmnožování se používá metoda umělého výtěru v řízeném prostředí na rybí líhni. Ryby, které jsou připravené k výtěru, jsou sloveny do manipulačních nádrží a převezeny do prostoru rybí líhně. Nejdříve se provádí umělý výtěr mlíčáků, potom jikernaček. Při získávání jiker i mlíčí je nutné dbát na to, aby nepřišly do styku s vodou. K vlastnímu oplození pak dochází až po smíchání jiker a mlíčí a následném přidání vody. Celý proces rozmnožování Třeboňské kapra probíhá ve vymezené oblasti Třeboňska, která je zárukou kvalitního prostředí a vody.

Odchov plůdku Třeboňského kapra

Vývoj zárodku kapra v jikře, která trvá nejčastěji 3 – 4 dny, probíhá ve speciálních zařízeních. Váčkový plůdek kapra je pak nasazován do speciálních plůdkových rybníků, které jsou tomuto účelu přizpůsobené. Například zde musí být zabezpečení proti průniku dravých ryb s přítokovou vodou. Během tohoto vývoje se Třeboňští kapři živí přirozenou potravou a jsou částečně přikrmováni krmnou směsí, která se skládá pouze z obilných šrotů bez dalších přísad. Kapří plůdek se nechává růst v plůdkových rybnících po dobu jednoho až dvou roků, kdy je pak přelovován do větších rybníků.

Chov tržních ryb

Plůdek ve stáří jednoho či dvou let je nasazován do sádkových a hlavních rybníků, kde Třeboňský kapr ve věku 3 anebo 4 let dorůstá do velikosti tržní ryby. V této fázi se živí ze dvou třetin přirozenou potravou a z jedné třetiny je přikrmován obilninami. Způsob výživy Třeboňského kapra, který je z velké části založen právě na přirozené potravě, příznivě ovlivňuje kvalitu kapřího masa a jeho celkovou užitkovou hodnotu. Tržní ryba Třeboňského kapra má optimální hmotnost 1,2 kg – 1,8 kg ve třech letech anebo 2,4 kg – 3,2 kg ve stáří 4 let.

Výlovy Třeboňského kapra

Většina násadových a hlavních rybníků se vylovuje na podzim. Slovená násada se převáží do komorových rybníků, které slouží k přezimování ryb anebo do hlavních rybníků, které se mohou nasazovat již na podzim. K uskladnění vylovených tržních ryb se používají manipulační sádky, které umožňují snadný a rychlý výlov uložených ryb. V sádkách se ryby zbavují bahnité příchutě díky proudění čisté vody. Jejich maso se tak stává chutnějším a hodnotnějším. Celý tento proces opět probíhá ve vymezené oblasti Třeboňska s využitím zdejší kvalitní čisté vody.