Kapr obecný

Třeboňský kapr je z hlediska zařazení druhu kapr obecný, latinsky cyprinus carpio. Systematicky patří kapr obecný do třídy ryby, podtřídy kostnatí, řádu máloostní, čeleď kaprovití. Pro chov Třeboňského kapra se používají šlechtěné formy kapra obecného.

Kapr obecný patří mezi nejhojnější a nejrozšířenější ryby na světě. Jeho chov má v Evropě a v Asii tradici přesahující 1000 let. V Číně byli kapři chování dokonce už před naším letopočtem. Kapr se stal úspěšnou produkční rybou v mnoha zemích především díky rychlému růstu a kvalitnímu masu.

Divoká forma kapra obecného

Dnešní rybniční formy kaprů byly během staletí vyšlechtěny z divokého kapra obecného, který byl původně rozšířen ve východní Evropě a v Asii. Divoký kapr je na rozdíl od vyšlechtěných forem ryba bez výraznějšího vyklenutí hřbetu. Ve střední a západní Evropě se původně vyskytoval pouze v řece Dunaji a některých jeho přítocích (na našem území dolní toky Moravy a Dyje), odkud byl postupně uměle rozšiřován do ostatních částí Evropy již od dob Římské říše.

Vyšlechtěné formy kaprů

Kapr obecný je již po staletí nejčastěji chovanou rybou v rybnících, a to nejen na našem území. Během této doby bylo vyšlechtěno mnoho plemen a linií kaprů, kteří se liší výškou a proporcemi těla, zbarvením pokožky či ošupením. Podle ošupení se rozlišují čtyři základní formy – kapr šupinatý, kapr lysec, kapr hladký a kapr řádkový.

Proces šlechtění kaprů má pro jejich chov velký význam, jelikož kvalitní linie kaprů rychle rostou a jsou více odolné vůči nemocím. Na našem území byl například v 2. polovině 19. století Josefem Šustou prošlechtěn jako linie českých kaprů kapr třeboňský, který pak byl na počátku 20. století rozšířen do ostatních rybníkářských oblastí v Čechách a na Moravě a stal se tradičně vyhledávaným produktem i v zahraničí. Pravidelně byl dodáván například na trhy do Vídně.

Produkce kapra v České republice

V současnosti je kapr obecný hospodářsky nejvýznamnějším druhem ryby v České republice, ročně se ho vyprodukuje zhruba 17 000 tun, což je 90 % celkové produkce ryb u nás.

Třeboňský kapr, jehož producentem je Rybářství Třeboň a.s., je považován za velmi kvalitní rybu jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. Uznání kvality se dočkal i ze strany Evropské unie, když v roce 2007 získal jedno z významných chráněných označení pro zemědělské a potravinářské produkty, které má platnost ve všech státech Evropské unie – chráněné zeměpisné označení Třeboňský kapr. Přestože jsme zemí s dlouholetou tradicí chovu sladkovodních ryb, jejich současná domácí spotřeba na osobu zaostává za ostatními členy EU.

Dlouhodoběji se na našem území můžeme setkat také s označením Rybářského sdružení České republiky, které používá k propagaci kapra ochrannou známku Český kapr.

Kapr jako nejčastější úlovek sportovních rybářů

Kapr obecný je zároveň i nejčastějším úlovkem sportovních rybářů. Jeho násady jsou vysazovány do volných vod a rybníků určených pro sportovní rybolov. Kapr se nejčastěji loví na poleženou a jeho kapitální úlovky z našeho území přesahují délku 1 m a váhu 25 kg.

Mezi významné oblasti sportovního rybolovu patří Třeboňsko, kde můžete ve vybraných rybnících ulovit nejen Třeboňského kapra, ale i další druhy ryb.

Význam chovu kaprů pro krajinu a přírodu

Chov kaprů, který je spojený s dlouholetou tradicí zakládání rybníků, významně ovlivnil ráz krajiny na mnoha místech České republiky. Rybníky navíc napomáhají zadržovat vodu v krajině a zároveň se staly domovem mnoha druhů chráněných rostlin a živočichů. Jako příklad můžeme uvést CHKO Třeboňsko, která se díky husté síti rybníků stala v rámci Evropy velmi cennou lokalitou z hlediska výskytu vodních ptáků. Neméně významnou roli sehrávají rybníky v době povodní, kdy slouží jako retenční nádrže a tím plní ochrannou funkci před povodněmi.